Stížnost na soudkyni Slepičkovou

Dne 12.října jsem prostřednictvím svého advokáta podal stížnost na soudkyni Slepičkovou. Jakkoliv nemám iluze o tom, jak její nadřízení s obsahem stížností naloží (zamítnou ji), domnívám se, že se nelze jen tak smířit se způsobem, jakým tato soudkyně vedla soudní přelíčení v kauze Testcom. Pro přesnost podotýkám, že výroky soudkyně zmíněné ve stížnosti, i když nejsou obsahem písemného zdůvodnění,  jsou zaznamenány na záznamu z vyhlášení rozsudku.

Městský soud v Praze, k rukám předsedy soudu JUDr. Jana Sváčka

 

Věc: Stížnost na postup předsedkyně senátu JUDr. Silvii Slepičkovou

 

 

Vážený pane předsedo,

 

obracím se na Vás se stížností podle § 164 a násl. zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, a to v souvislosti s trestní věcí vedenou u Městského soudu v Praze pod sp.zn. 2 T 1/2006 proti mému klientovi panu Vladimíru Mlynářovi.

 

V uvedeném trestním řízení byl dne 24.1.2007 vyhlášen odsuzující rozsudek, kterým byl klient odsouzen za trestný čin zneužívání informací v obchodním styku podle § 128 odst. 2, 4 tr. zákona a trestný čin zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) tr. zákona k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání pěti let a šesti měsíců. Proti odsuzujícímu rozsudku bylo podáno k Vrchnímu soudu v Praze odvolání, o kterém nebylo ještě rozhodnuto.

 

Předmětem této stížnosti je upozornění jednak na jednání paní předsedkyně senátu JUDr. Slepičkové při vyhlášení odsuzujícího rozsudku, a dále na chyby v právní kvalifikaci skutku, jichž se při vyhlášení rozsudku dopustila. Stížnost je podávána s jistým časovým odstupem od vyhlášení rozsudku, a lze tedy s přesvědčením konstatovat, že je již oproštěna od jakýchkoliv emocí souvisejících s nepříznivým rozhodnutím a s mediálním zájmem, který celé řízení provázel. Výhrady vytýkané  vystupování JUDr. Slepičkové však považuji za natolik zásadní,   že je nelze bez upozornění na ně přejít. 

 

Ve shora uvedené trestní věci užila  JUDr. Slepičková dne 24.1.2007 při vyhlášení rozsudku na adresu obhajoby obžalovaných  výraz  „nehorázná tvrzení obhajoby“.

 

  Vážený pane předsedo,   jsem si vědom, že soudní jednání může mít i velmi emotivní atmosféru, což se promítne i do užívaných výrazů či formulací. V daném případě šlo ale o pouhé vyhlášení rozsudku, kterému nepředcházelo nic, co by mohlo mít jakýkoliv iritující důsledek. Pokud je mi známo, obhajoba postupovala zcela standardně, takže skutečně nebyl žádný důvod užívat takovéto výrazy. Nemohu samozřejmě hodnotit, jak je vnímá  JUDr. Slepičková, já je vnímám jako urážlivé a můj klient také. Jak jsem již uvedl, klient i další obžalovaní se bránili zcela běžným způsobem. Všichni popírali vinu, což lze za nehoráznost považovat asi stěží, a všichni se pokoušeli vysvětlit soudu, proč udělali, případně neudělali  to, z čeho jsou viněni. K tomu užívali běžných výrazů a pokud vím, za celou dobu také nebyl nikdo soudem napomenut v souvislosti se způsobem obhajoby. Jinou věcí je, že hned na začátku procesu paní předsedkyně změnila běžný zasedací pořádek, podle něhož obžalovaní sedí vedle svých obhájců.  V den, kdy obhajobu zajišťovala za mne kolegyně, takže mám informace toliko z doslechu, paní předsedkyně obžalované přemístila o lavici dopředu. Na můj dotaz, proč k tomu došlo, mi bylo sděleno, že obhájci a jejich klienti byli rozsazeni, protože se prý bavili. Toto opatření mi připadá poněkud soudu nedůstojné a v rozporu s úpravou  „zasedacího pořádku“. Po svém návratu do jednací síně jsem ale proti němu neprotestoval, neboť bylo zřejmé, že by došlo ke střetu, kterému jsem se z pochopitelných důvodů chtěl vyhnout. Ale i kdyby bylo popsané opatření věcně odůvodněné (což klient popírá), zcela jistě nelze hovořit o nehorázné obhajobě. A k žádnému jinému incidentu nedošlo, takže spíše předpokládám, že inkriminovaný výraz je hodnocením obhajoby jako takové. Pak už je samozřejmě pouze na Vás, abyste posoudil, zda je takovéto hodnocení adekvátní.

 

Vážený pane předsedo, s ohledem na shora uvedené skutečnosti zakládající důvodnost této stížnosti, Vás proto zdvořile žádám o její vyřízení a případné přijetí zákonem předvídaných opatření. Zároveň Vás v souladu s § 173 odst. 3 zákona č. 6/2002 Sb. žádám o  vyrozumění, jaká konkrétní opatření byla v této souvislosti učiněna.

 

 

 

JUDr. Tomáš Sokol